Úspěšný papouščí rok v Zoo Brno

Brněnská zoologická zahrada chová v současné době celkem 15 druhů papoušků a od začátku letošního roku se sedmi z nich podařilo odchovat mláďata. Je to v tomto ohledu nejúspěšnější sezona za posledních deset let.

Kromě v únorových nestorů kea je to vaza velký, latam vlaštovčí, lori horský a papoušci Alexandřiny. Všechna ptáčata již mohou návštěvníci vidět v expozicích.


Nestor kea  se vyskytuje i v chladných, v zimě zasněžených horách, což je u papoušků velice výjimečné. Keové se po příchodu farmářů se stády ovcí naučili ozobávat maso z vyvěšených ovčích kůží. Napadali i ovce a proto byli farmáři nelítostně hubeni. Do poloviny dvacátého století jich bylo vystříleno asi 150 000. Zákon na ochranu těchto přizpůsobivých papoušků přišel na poslední chvíli. Vynalézaví papoušci si kazí reputaci také krádežemi svačin, brýlí turistů či ničením příslušenství aut a bezpečnost-
ního vázání lyží.


„Rok 2021 nám začal velmi dobře, a to únorovým odchovem dvou mláďat nestorů kea. Druh u nás chováme od roku 2000. Pokusy o páření a hnízdění u nich probíhaly sice už v minulých letech, ale teprve letos jsme se dočkali. Dnes mají mláďata půl roku a budeme je přesouvat do jiných chovatelských zařízení na základě doporučení vedoucího plemenné knihy.

Z hlediska budoucího managementu záchranných programů má pak význam odchov kriticky ohrožených latamů vlaštovčích. Tento druh by mohl nahradit v chovech zoologických zahrad například andulku vlnkovanou, jejíž držení nemá z hlediska záchovných populací tak velký smysl,“ říká brněnský kurátor ptáků Petr Suvorov.


K druhům, které v Zoo Brno odchováváme každoročně od roku 2018 patří vaza velký, jehož domovinou je Madagaskar. Letos se narodila dvě mláďata. Ta z předcházejících let dnes najdete v zoo v Košicích, Sosto, Zagrebu a Singapore. Vaza velký je celočerný, semikoloniální papoušek, jehož samice jsou dominantní, velmi temperamentní a páří se až s deseti samci. Pro chov je ideální polyandrický svazek, tedy jedna dominantní samice a dva až čtyři samci.


„Typické pro tento druh je, že v průběhu hnízdní sezony samicím pelichá hlava až na kůži a samci naopak pelichají po těle, takže na pohled vypadají velmi neatraktivně. Oproti tomu zvukové projevy hejna vazů jsou obzvláště v době hnízdění velmi výrazné,“ dodává Suvorov.
Kriticky ohroženým druhem papouška je latam vlaštovčí, kterého chováme od roku 2019 a pochází z Austrálie.  Celkem máme v Brně tři rodičovské páry a pět letošních mláďat. Latamové jsou velmi aktivní, zvídaví a energičtí papoušci, kteří nejsou příliš nároční na chov a zároveň více párů může hnízdit v jedné expozici. Do budoucna by tento v přírodě kriticky ohrožený druh mohl nahradit v chovech zoologických zahrad například andulku vlnkovanou, jejíž držení nemá z hlediska záchovných populací tak velký smysl.


Radost máme také ze tří mláďat papoušků Alexandřiných, kde se podobně jako u nestorů jedná o první odchov a také ze sedmi mláďat loriů horských. Papoušci Alexandřini jsou extrémně klidní ptáci a patří mezi druhy, které mají v poměru ku velikosti svého těla téměř nejdelší ocas. Aktuálně žije v devíti evropských zoologických zahradách pouze 72 zvířat, většina ptáků je v soukromých chovech. Populace ve volné přírodě jsou klasifikovány jako ‚téměř ohrožené´,“ říká Petr Suvorov.


Lori horský patří ke komerčně nejoblíbenějším loriům, je nektarožravý, takže je nutné u něj velmi dobře vyvážit krmnou dávku. Jejich metabolizmus je od metabolizmu zrnožravých papoušků odlišný a nesprávná strava může negativně ovlivnit jejich zdraví.   (bra)