Jsme jako ostrovy v rozbouřeném moři.
Moře krásné i děsivé, tak pravdivě zrcadlící bouře v lidské duši a vládnoucí životům lidí, jež jsou s ním spojeni. Lidí, jako je rybář Peter Grimes, který se marně snaží změnit svůj život, ale neustále naráží díky své povaze na odmítání ostatních obyvatel rybářské vesničky. Situaci ještě zhorší smrt jeho učedníka, nad níž se vznáší řada otázek. Byla to skutečně nehoda nebo má na ní Grimes přímý podíl? Většina lidí z městečka Borough v Grimesovu nevinu nevěří a nešťastná smrt dalšího učedníka tak vede k nevyhnutelné tragédii. Anglický básník George Crabbe i skladatel Benjamin Britten milovali moře. Oba vyrůstali na pobřeží Suffolku a osudy lidí z rybářských osad se staly inspirací pro Crabbeho sbírku básní. V ní Britten našel příběh pro svou první operu Peter Grimes. Zachytil v ní nejen život městečka a jeho různorodé společenstvo, ale především své milované moře, s nímž je hlavní po-
stava Petera Grimese spjata na život a na smrt. Vyobrazil ho ve čtyřech nádherných orchestrálních mezihrách zachycujících svítání či odraz měsíčního svitu na vodní hladině. Brittenův Peter Grimes měl svou československou premiéru právě v Brně v červnu 1947, teď se vrací po téměř 75 letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stal dalším projektem skvělého týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli.

Bohuslav Martinů: Řecké pašije
Dirigent: Robert Kružík
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Alexandra Grusková
Premiéra: 5. listopadu 2021 v Janáčkově divadle
Jméno toho chlapce bylo napsáno do sněhu, vyšlo slunce, sníh roztál, odnesl jeho jméno ve vodách.
Kněz Grigoris svolává shromáždění stařešinů vsi Lycovrissi a vybírá z řad vesničanů Krista a apoštoly pro pašijové hry. Hluboký mír, ve kterém ves dosud žila, je narušen náhlým otřesem. Tak jako prst Boží požaduje důkaz víry, přicházejí na náves běženci z opuštěné vesnice a žádají o azyl. Jsou hněvivě odmítnuti a donuceni hledat si útočiště ve skalnatých horách. Avšak nově jmenovaní svatí jdou za strachujícími se uprchlíky. Běžné denní starosti těchto lidí se postupně vytrácejí; síla jejich víry a jejich role v blížících se pašijích začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Každý muž i žena se postupně vrací k jedinému smyslu svého konání: dobru, nebo zlu…Tak charakterizoval Bohuslav Martinů svou poslední operu Řecké pašije inspirovanou románem Kristus znovu ukřižovaný řeckého spisovatele Nikose Kazantzakise. Skladatel, který sám zažil osud uprchlíka, vytvořil dílo velkého humanistického poselství o síle víry. Poselství v dnešním světě stále více aktuální. Po opeře Hry o Marii a oratoriu Epos o Gilgamešovi se s Řeckými pašijemi na jeviště Janáčkova divadla vrací další z Martinů děl s krásným a rozsáhlým sborovým partem.

Georg Friedrich Händel: Alcina
Dirigent: Václav Luks
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Dragan Stojčevski
Kostýmy: Alexandra Grusková
Premiéra: 5. února 2022 v Janáčkově divadle
Přetvořit své sny ve skutečnost.
Mocná kouzelnice Alcina vytvořila na ostrově velkolepý palác v překrásné krajině, kam láká milence do sítí své moci. Jedním z nich je i křesťanský rytíř Ruggiero, který podlehne jejím kouzlům a zapomene na svou snoubenku Bradamante. Ta se ho však nehodlá vzdát a v převleku se vydává Ruggiera zachránit. Největším kouzlem Händelovy opery je však jeho hudba a Alcina v sobě skrývá jedny z nejkrásnější hudebních čísel napsaných pro lidský hlas, protože málokterý autor dokázal projevit ve svých dílech tak výjimečnou melodickou invenci, schopnost dramatického cítění a především hluboké porozumění pro to, co se skrývá v hlubinách lidských duší. Po úspěšném nastudování Purcellova Dido a Aeneas se vrací do brněnské opery dirigent Václav Luks tentokrát s celým orchestrem Collegium 1704, který dnes patří k nejlepších ansámblů na poli historicky poučené interpretace. Diváci se tak mohou těšit nejen na skvělé pěvecké výkony, ale i na hudbu v provedení na barokní nástroje. Partnerem inscenace je nejen Collegium 1704, ale i francouzská divadla v Caën a Versailles. Händel svou 34. operu napsal na jaře 1735 pro Royal Theatre Covent Garden, které se pyšnilo nákladnou jevištní technikou umožňující spektakulární scénické efekty. Tomu odpovídal i kouzelnický námět, jehož původní předlohou je část z Ariostovy básně Orlando furioso. Na brněnském jevišti zazní Händelova Alcina vůbec poprvé a v roli Ruggiera se diváci mohou těšit hned na dva vynikající contratenoristy Raye Cheneze a Justina Kima spolu s Pavlou Vykopalovou jako Alcinou a Václavou Krejčí Housková v roli Bradamante.

Wolfgang Amadeus Mozart: Kouzelná flétna
Dirigent: Pavel Šnajdr
Režie: Miroslav Krobot
Scéna: Andrej Ďurík
Kostýmy: Jana Preková
Premiéra: 13. dubna 2022 v Janáčkově divadle
Náš osud není vepsán ve hvězdách, ale v nás samých.
Nová Kouzelná flétna bude první operní inscenací vynikajícího herce a režiséra Miroslava Krobota, jehož působení v Dejvickém divadle se stalo skutečnou érou. Zde se také poprvé setkal s Mozartovou nejoblíbenější operou a se svým dejvickým souborem ji uvedl ve vlastní úpravě s velkým úspěchem v roce 2003. Jaká bude jeho brněnská inscenace? Kouzelná flétna je příběh o naději v době dramatického rozdělení. Je to příběh se šťastným koncem. Chceme se inspirovat rozmanitostí Mozartovy hudby a komediálním potenciálem libreta a nastudovat vizuálně, hudebně a herecky přitažlivou inscenaci. Spíš než v rovině pohádky nebo mystéria se chceme pohybovat ve svébytném světě žánru fantasy. Příběh o Taminovi, který hledá za pomoci kouzelné flétny a upovídaného ptáčníka Papagena princeznu Paminu vychází z tradice singspielu, kde se střídá zpěv s mluveným slovem, je plný filozofie a odkazů na zednářskou symboliku, ale také humoru a především půvabné Mozartovy hudby. I když byla Kouzelná flétna svými tvůrci určena pro lidové publikum v předměstském Schikanederově divadle, skladatel pro své postavy napsal jedinečná hudební čísla, ať to je virtuózní part Královny noci, vrchol umění každé koloraturní sopranistky, či lyrické árie zamilovaného páru Taminy a Paminy, stejně jako roztomilý Pa-pa-pa duet Papagena a Papageny.

Giuseppe Verdi: Otello
Dirigent: Robert Kružík
Režie: Martin Glaser
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková
Premiéra: 17. června 2022 v Janáčkově divadle
Ó, mocná lásko, která dokážeš změnit člověka ve zvíře.
U břehů Kypru zuří bouře a lid shromážděný v přístavu s hrůzou sleduje, jak se loď vracející se z válečného tažení proti Turkům, pokouší přistát. K úlevě všech loď bezpečně zakotví a dav vítá vítězného Otella. Strhujícím sborovým výstupem Verdi dramaticky zahajuje jednu ze svých nejslavnějších oper, aby vzápětí rozehrál prostřednictvím zrádného Jaga nebezpečnou hru intrik a žárlivosti kolem Otella a jeho ženy Desdemony. Slavná Shakespearova tragédie je na divadelních jevištích víc než čtyři sta let a stále neztratila nic na své aktuálnosti. Giuseppe Verdi patřil k velkým ctitelům Shakespearova díla a mnohokrát se zabýval možností zhudebnit některou z jeho her. Nakonec mimo Macbetha padla na konci Verdiho života volba na Otella. Tentokrát měl štěstí nejen na vynikající námět, ale i na libretistu, neboť v osobě italského básníka a skladatele Arriga Boita se mu dostalo spolupracovníka, který mu pomohl ztvárnit jeho představy do ideální podoby. Verdiho předposlední opera je dílem vskutku mistrovským s plasticky vykreslenými charaktery, kde velkolepé sborové scény střídají intimní lyrická místa. Otello je prubířským kamenem hrdinných tenorů, role, do které Verdi vložil všechny odstíny lidské duše – od válečníka, přes něžného a milujícího muže po raněné zvíře sžírané žárlivostí. Na brněnské jeviště se toto jedinečné Verdiho dílo vrací po více než třiceti letech. V titulní roli se představí americký tenorista Harold Meers, Desdemonu ztvární Jana Šrejma Kačírková a Pavla Vykopalová, v roli Jaga se vrací Dalibor Jenis a poprvé se v Brně představí vynikající ruský barytonista Aleksei Isaev.

OFF PROGRAMY
Živě do celého světa
Máte rádi živé přenosy z Metropolitní opery? Pak přijďte na Osud 27. listopadu 2021 a můžete je zažít z druhé strany mezi kamerami České televize. Představení Janáčkova Osudu v režii Roberta Carsena a s Alžbětou Poláčkovou v roli Míly spolu s tenoristy Philipem Sheffieldem a Enricem Casarim bude již naším třetím živým přenosem v rámci projektu OperaVision. Ty předešlé Příhody lišky Bystroušky (2018) a Její pastorkyňu (2019) zhlédlo přes 35 tisíc diváků po celém světě nejen z České republiky, ale třeba z USA, Jižní Koreje, Mexika, Japonska a dalších zemí. Buďte u toho s námi!

Slavnostní koncerty k životnímu jubileu Richarda Nováka
Písňový recitál: 24. září 2021 v divadle Reduta
Slavnostní koncert: 11. prosince 2021 v Janáčkově divadle
Jméno basisty Richarda Nováka bylo a stále je již několik desetiletí nerozlučně spjato s brněnskou kulturní scénou a za léta působení v Janáčkově opeře NdB se tento vynikající pěvec nesmazatelným způsobem zapsal do podvědomí několika generací milovníků vážné hudby. Letos na podzim oslaví krásné životní jubileum a je skutečně mimořádné, že jeho devadesátiny s ním může oslavit i brněnské publikum prostřednictvím dvou koncertů, na nichž bude Richard Novák i hlavním účinkujícím. První zářijový koncert bude věnován jeho milované písňové tvorbě a zazní zde v podání Richarda Nováka a s klavírním doprovodem Ivana Klánského písně Johannese Brahmse. Oslavy vyvrcholí v první půli prosince na slavnostním koncertě v Janáčkově divadle. Program připomene slavné role Richarda Nováka v českém a italském operním

 repertoáru. Hosty koncertu budou sopranistka Pavla Vykopalová, tenorista Peter Berger a barytonista Jiří Brückler. Za dirigentský pult se do brněnské opery při této mimořádné příležitosti vrátí vzácný host a dlouholetý dirigent brněnského operního souboru Jan Štych, aby spolu s orchestrem Janáčkovy opery NdB koncert doprovodili.     
(bra)