Je to již pět let, co nás v osobě Pavla Šmoka opustila nezapomenutelná česká choreografická legenda. Proto se Balet NdB rozhodl věnovat zářijový premiérový večer právě Pavlu Šmokovi.
Díky nesmrtelným tématům, jako je láska, radost, ale i bolest ve vás večer Stabat Mater zanechá dlouho doznívající vizuální a emocionální prožitek.
Během kariéry vytvořil Pavel Šmok přes sto choreografií, nejen pro balet, ale i pro operu či operetu. Spolupracoval s televizí a filmem. Choreograficky se podílel mimo jiné na Prodané nevěstě v Metropolitní opeře v New Yorku.
Pavel Šmok tvořil ve druhé polovině 20. století a byl v té době jedinou osobností a tvůrcem, kterému se úsilí mít svůj soubor podařilo zrealizovat hned dvakrát. Tím samozřejmě získal větší díl tvůrčí svobody nezávislé na dramaturgických plánech českých baletních souborů, jejichž představitelé se dívali na nezávislou tvorbu pohybově se vymykající klasické baletní doktríně skrz prsty.
S jeho jménem můžeme spojit hned tři významné body historie českého baletu. „Nová vlna“ československého baletu v šedesátých letech, s ní spojený vznik souboru Balet Praha (1964).
V roce 1970 přijal Šmok angažmá v Basileji, kde stál v čele baletu po tři sezony. Po návratu do Československa těžce hledal uplatnění. Až v roce 1975 mu byla z pražského Divadla Rokoko nabídnuta spolupráce a začal se rodit Pražský komorní balet (1975). Spolu s choreografem Lubošem Ogounem a dramaturgem Vladimírem Vašutem hledali novou cestu pro stagnující baletní umění prostřednictvím nových pohybových forem.
Z rozsáhlého repertoáru připomeňme alespoň Americký kvartet, Pia Fraus, Z mého života nebo Zjasněná noc.
STABAT MATER
V premiéře 3. 9. 2021 vám Balet NdB představí tři výjimečné tituly – Zjasněná noc, Trio g moll a Stabat Mater.
Schönbergova hudba k Zjasněné noci vznikla na motivy básně Richarda Dehmela. Šmok zasazuje toto mikrodrama těhotné ženy a jejího nového partnera do období druhé světové války a těsně po ní, kdy židovská dívka vracející se z koncentračního tábora nachází novou lásku, která se však musí smířit s dívčinou minulostí.
Ve tvorbě Pavla Šmoka bývá často zmiňováno jeho „češství,“ a proto jsou dva další balety vytvořené na českou hudbu. Druhou část večera tak zahájí dílo Trio g moll, ve kterém se skladatel Bedřich Smetana vyrovnává se smrtí dcery Bedřišky. Pavel Šmok v něm mistrně se svou pověstnou muzikálností sleduje hudební tvar Tria, ale naléhavě vyjadřuje i myšlenkový a citový obsah skladby.
Vrchol večera Stabat Mater, na hudbu první části stejnojmenného slavného oratoria Antonína Dvořáka, je zároveň jedním z vrcholů Mistrovy bohaté choreografické tvorby. (bra)